V dnešním článku se spolu podíváme na jednu z nejtajemnějších a nejpozoruhodnějších organizací, která kdy na našem světě existovala - rytířskému řádu templářů, jež dodnes obestírá řada tajemství a záhad. Tito rytíři, kteří byli zároveň i církevním řádem a představovali tak zajímavé spojení vojenské a duchovní síly, působili po celé Evropě a na Blízkém východě, především pak ve Francii, kde měli svoji hlavní základnu a kde sídlil velmistr řádu. Několik statků však během své existence vlastnili i v našich zemích, svoji základnu neboli tzv. komendu měli i na území Prahy.
Kdo to tedy ale byli templáři? Řád templářů patří mezi historicky nejvýznamnější středověké rytířské řády a hrál důležitou roli při obraně křesťanského světa a náboženství. Když byl během první křížové výpravy na konci 11. století dobyt Jeruzalém, začal postupně vzrůstat počet poutníků, kteří sem však museli putovat nebezpečnou okolní krajinou, a stávali se tak snadnou kořistí místních lupičů, kteří neozbrojené pocestné okrádali o jejich majetek a mnohdy i jejich životy.
Z tohoto důvodu byl ve Francii v roce 1120 založen nový církevní rytířský řád, jehož úkolem bylo hlídat hlavní silnice do Jeruzaléma a ochraňovat poutníky, jež přicházeli toto svaté město navštívit. Jejich role se však postupně rozšiřovala s tím, jak rostl počet členů řádu a také jeho majetku. V následujících křížových výpravách doprovázeli templáři královská vojska jako klíčové vojenské oddíly především díky svým válečným zkušenostem a disciplíně.
Bohatství a věhlas řádu přitom vesele rostly, neboť každý nově přicházející člen se zřekl osobního bohatství a svůj majetek věnoval ve společný prospěch. Templáři jsou přitom známí i tím, že se stali průkopníky prvního bankovnictví v tehdejší Evropě, své finanční služby poskytovali všem, kdo si to mohli dovolit, čímž ještě více rozmnožovali svůj majetek a postupně se tak stali organizací významnou jak vojensky, tak i z hlediska politiky a ekonomiky, která kromě papeže nepodléhala žádné světské ani církevní moci.
Jejich moc a bohatství se jim však nakonec stali osudnými. V roce 1307 proti nim vystoupil francouzský král Filip IV. Sličný, který se ve snaze získat templářský majetek rozhodl rytířský řád zničit. Templáři byli prohlášeni za kacíře a obviněni z nejrůznějších rouhačských praktik, k nimž neexistovaly žádné důkazy, ale mnozí rytíři se k nim nakonec při následném mučení přiznali.
V pátek 13. října 1307 (podle některých teorií právě odtud pochází původ pátku 13. jako smolného dne) došlo k rozsáhlému zatýkání templářů, včetně tehdejšího velmistra řádu, Jakuba Molaye. Jejich majetek byl zabaven a třebaže někteří z rytířů byli nakonec propuštěni na svobodu, většina z nich byla po dlouhých procesech buďto uvězněna, nebo upálena na hranici za kacířství. Na jaře roku 1312 pak byl templářský řád definitivně zrušen.
**********
O templářích se dodnes vypráví mnoho legend a v moderní kultuře představují jako organizace zajímavý prvek v mnoha fantasy a scifi světech, ať už ve filmu nebo literatuře. Jelikož se jednalo o poměrně tajnůstkářskou organizaci, která své rituály prováděla za zavřenými dveřmi, už za dobu existence řádu se o nich vyprávěly podivné a mnohdy i velmi děsivé zkazky a mnohými byli považováni za rouhače a satanisty.
Jiné legendy zase tvrdí, že templáři vlastně vůbec nezanikli, ale svému osudu unikli tím, že se spojili s dalšími, dodnes existujícími organizacemi, jako jsou např. svobodní zednáři. Podle dalších pověstí měli templáři během svého působení v Jeruzalémě nalézt významné náboženské artefakty jako je Svatý grál či Archa úmluvy, které dodnes v bezpečí přechovávají na jakémsi utajeném místě.
S tím také souvisí asi nejznámější legenda související s templářskými rytíři, a to legenda o jejich nezměrném pokladu, který měli templáři poté, co začlo jejich zatýkání, odvézt neznámo kam a který dodnes nebyl nalezen, spekuluje se přitom o mnoha místech, včetně několika místech v našich zemích, kde by se templářské zlato mělo nacházet.
**********
Zatímco ve Francii probíhalo potlačování templářů skutečně důsledně, v ostatních evropských zemích se tento příkaz setkal s podstatně menší odezvou, což zahrnovalo i oblasti Českých zemí. Z tohoto důvodu se někteří záhadologové domnívají, že právě tehdejší Čechy a Morava se staly místem, kde se přežívající rytíři uchýlili do ústraní poté, co byl jejich řád rozpuštěn, a že právě zde měli ukrýt své velké poklady a cennosti.
Do Českého království přišli templáři ve 13. století na pozvání českého krále Václava II. a dodnes zde najdeme několik míst, kde tito rytíři prokazatelně působili. Patří mezi ně např. hrad Templštejn nedaleko Znojma, který dokonce nese jejich jméno, či známé templářské vinné sklepy v Čejkovicích. Jiné by možná napadl hrad Veveří, nacházející se nedaleko Brna, který byl, přestože se to nikdy neprokázalo, podle legend sídlem řádu a patří mezi jedno z údajných možných skrýší velkého pokladu.
V Praze pak měli templáři hlavní sídlo na místě, kde se dnes nachází kostel sv. Anny v ulici Zlatá na Starém městě. Zde původně stávala románská rotunda, jejíž pozůstatky zde byly objeveny při archeologickém výzkumu, a kterou templáři po svém příchodu přestavěli a rozšířili. Po zrušení řádu byla budova přestavěna na kostel, využívaný až do druhé poloviny 18. století, jež poté postupně sloužil několika různým účelům a dnes se zde nachází kulturní centrum Pražská křižovatka.
V souvislosti s tímto místem si můžeme zmínit i jedno z pražských strašidel, bezhlavého templářského rytíře, který se má zjevovat právě poblíž kostela v nočních hodinách. Legenda praví, že aby byl templář vysvobozen, musí nějaký odvážný člověk zastavit jeho koně a jeho vlastním mečem probodnout rytíři srdce.
Podoba templářské komendy při původní rotundě a jeden z archeologických snímků z roku 1986.
Zde vám přidávám několik fotek kostela, který je skutečně velice zajímavým místem, minulý týden jsem měla příležitost podívat se i dovnitř. Kostel má velmi pěknou, gotickou architekturu s mnoha dochovanými náboženskými freskami na jeho zdech. Za zmínku stojí i fakt, že kousek od kostela se na roku ulic Zlatá a Liliová nachází kámen, jemuž se připisuje podoba Golema a který hrál svou roli např. v pěkném českém filmu Maharal - Tajemství talismanu.
Žádné komentáře:
Okomentovat