Vítejte, po dlouhé době, u dalšího dílu našeho magického atlasu. A protože už máme za sebou Halloween i Dušičky, pojďme se tématicky podívat na jedno velmi zajímavé a tajemné místo, které se k této příležitosti velice hodí, a které se zároveň nachází v jednom z mých oblíbených míst na světě, tedy v Londýně. :)
Hřbitov Highgate, který se nachází v severní části města nedaleko parku Hampstead Heath, je nepochybně jedno z nejkrásnějších a zároveň nejděsivějších míst v britském hlavním městě. Zatímco tento hřbitov stále ještě slouží svému původnímu účelu, tato zvláštní zalesněná plocha se zároveň v dnešní době těší i neoficiálního statusu přírodní rezervace a pro místní představuje, aspoň během dne, příjemné místo k procházkám a rozjímání.
Highgateský hřbitov byl poprvé otevřen v roce 1839, a byl součástí systému hřbitovů nazvaných jako "Magnificent Seven", v překladu něco jako "Velkolepá sedmička". Tyto soukromé hřbitovy byly během 19. století zakládány v okrajových částech Londýna, aby tak bylo uvolněno místo v již přeplněných církevních hřbitovech, které již nestačily rychle se rozrůstající londýnské populaci.
Hřbitov Highgate je rozdělený na dvě části, východní a západní. Jeho území je silně zalesněné a představuje domov pro mnoho ptáků a jiných drobných zvířat, např. lišek. V původní, západní části hřbitova se nachází několik zajímavých architektonických prvků především gotické architektury, mezi něž patří např. slavná Egyptská třída (Egyptian Avenue), ústící do tzv. Lebanonského kruhu (Lebanon Circle), souboru dvou soustředných kruhů tvořených hrobkami, v jejichž středu stával veliký cedrový strom, jež však musel být v roce 2019 poražen.
Na hřbitově se má dnes nacházet v přepočtu asi 53 000 hrobů, přičemž kromě běžných a několika stovek válečných hrobů z obou světových válek je na hřbitově Highgate pohřbeno i mnoho významných osobností, které zde byly uloženy k odpočinku od doby založení hřbitova. Byli mezi nimi slavní autoři jako např. Douglas Adams, autor známé scifi knížky Stopařův průvodce pro Galaxii či Mary Ann Evansová, jež publikovala pod uměleckým jménem George Eliot a proslula především svým románem Middlemarch z roku 1871. Mezi další zde pohřbené osobnosti pak patří i mnoho dalších umělců, vědců, architektů, sportovců i dalších, mezi vůbec nejznámější patří hrob Karla Marxe, zakladatele komunistického hnutí, jež zde byl pohřben po své smrti v roce 1883, nacházející se ve východní části hřbitova.
Avšak toto překrásné a fascinující místo má i svou temnou stránku, která zde v určité podobě přetrvává dodnes. Hřbitov Highgate byl vystavěn na původních pozemcích patřících k honosnému stavení, jež zde tehdy stávalo, a o kterém se už tehdy říkávalo, že tam straší. V průběhu následujícího století se tak o hřbitovu rozšířily nejrůznější pověsti a zvěsti o záhadných hlasech a zvucích a podivných přízracích, které se zjevují za jeho zdmi. Kolem roku 1970 pak tyto události vyvrcholily v případu tzv. Highgateského upíra, za kterého byla považována záhadná postava vysokého muže s kloboukem, jehož spatření byla na hřbitově poměrně častá. Tehdy se z celé události stala mediální senzace díky rivalitě mezi biskupem a exorcistou Seanem Manchesterem a místním wiccanem jménem David Farrant, kteří oba tvrdili, že se s přízrakem dokáží vypořádat.
V pátek 13. února 1970 pak celá záležitost dosáhla svého vrcholu, když se na území hřbitova i přes pokusy místní policie tomu zabránit vydaly desítky lidí s úmyslem upíra objevit a zneškodnit ho typickými způsoby. Přestože při této události došlo k několika nešťastným otevřením hrobů a znetvořením v nich pohřbených ostatků, upíra, kterého se sem vydali nalézt, se jim však objevit nepodařilo. Rozruch okolo celé záležitosti pak postupně odezněl, avšak, oba muži, Farrant i Manchester, pokračovali dále ve svých rozporech až do Farrantovy smrti v roce 2019.
Je tedy zřejmé, že hřbitov Highgate má silné spojení s bytostmi ze záhrobí, ať už je jejich povaha jakákoli. Abychom však ještě posílili jeho spojení s upíry, podívejme se na tento hřbitov v souvislosti s románem Brama Stokera, Drákula. Poměrně důležitý moment v knize představuje část, kdy se Lucy Westenrová, přítelkyně hlavní hrdinky knihy, díky Drákulově kousnutí stane sama upírkou a později si hledá své oběti právě v parku Hamstead Heath nedaleko hřbitova Highgate. Podle některých je díky tomu právě tento hřbitov místem, kde se měla údajně nacházet Lucyina hrobka. Aby toho nebylo málo, přímo na hřbitově se natáčela scéna z jednoho z filmů britské společnosti Hammer, Taste the Blood of Dracula, který tu byl natočen právě v roce 1970.
DOPORUČUJEME: Pokud by vás zajímala tato upírská tématika, docela bych vám doporučila knížku, kterou jsem si nedávno přečetla. Záhada mrtvých nohou od francouzské spisovatelky Fred Vargas, se sice nezabývá hlavně londýnským hřbitovem Highgate a upírem, který na něm má strašit, ale mnohokrát se o něm zmiňuje v přímé souvislosti se svým příběhem. Tato knížka je detektivní příběh, jeden ze série o pařížském komisaři Adamsbergovi, který mně osobně připadal jako velmi sympatická postava. Když se komisař se svými lidmi náhodou připletou k záhadě uříznutých nohou u londýnského hřbitova Highgate, považují to za pouhou morbidní kuriozitu. Když se však potom v Paříži stane brutální vražda a objeví se zdánlivé souvislosti, začíná vyšetřování prapodivného případu, které komisaře zavede až do východní Evropy plné temných legend a pověr, jejichž stíny se táhnou hluboko do minulosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat