Výlet - Čachtický hrad - 22.8.21

Minulý týden jsme s mými rodiči strávili na dovolené na Slovensku, což je země, ke které mám velmi vřelý vztah. Abych udělala malou reklamu, pokud byste se chtěli na Slovensko podívat také, zvažte jako možnost ubytování TOTO středisko nedaleko Liptovského Mikuláše, nacházející se přímo pod horami u ústí tzv. Žiarské doliny, která představuje příjemnou a nepříliš náročnou procházku, na jejímž konci se můžete občerstvit na místní horské chatě a cestou zpátky se třeba svést na koloběžce, kterou si zde pro tuto příležitost můžete půjčit. Navíc se v okolí střediska nachází hned dvě salaše, kde si můžete objednat např. výborné halušky s typickým místním sýrem, brynzou a slaninkou. 😊🐑

Teď ale tedy k dnešnímu článku. Na cestě zpátky jsem měla na výběr mezi Veveří a Čachticemi a jejich dvěma hrady, které jsem už dlouho chtěla navštívit. Nakonec jsem se z logistických důvodů rozhodla pro Čachtický hrad. Samotné Čachtice vypadají jako velmi pěkné městečko, třebaže jsme měli poněkud naspěch a viděla jsem z něj jenom kousek. Důležitá věc, na které si na Slovensku musíte dávat pozor, je fakt, že vzdálenosti uvedené na ukazatelích, které se uvádějí buď v kilometrech či době, za jakou na dané místo dorazíte, bývají občas poněkud zavádějící a nebývají vždycky přesné.

Cesta na hrad, který se nachází na kopci spíše stranou od městečka, vám pěšky zabere zhruba půl hodiny. Můžete přitom zaparkovat přímo dole ve městě nebo na menším parkovišti na jeho konci, nebo si vyjet autem úplně nahoru kousek pod hrad, toto parkoviště je ale placené. Naštěstí není daný kopec příliš prudký a tak se nahoru dá vyjít celkem pohodlně. Od horního parkoviště pak cesta už zabere jenom chvilku, načež dojdete k první bráně a podél hradeb se druhou branou dostanete na nádvoří, kde se nachází pokladna a také malé muzeum se suvenýry a občerstvením.

Čachtický hrad vám možná bude trochu připomínat Okoř, ale je podstatně rozlehlejší. Dominantu hradu tvoří zbytky dvou velkých věží, mezi nimiž se rozkládají zříceniny paláce se zachovalými vnitřními prostorami a několika sklepními místnostmi. Čachtický hrad vznikl ve 13. století jako hrad strážící západní hranice Uherska, a během své existence patřil do vlastnictví několika rodů, především pak rodu Báthory, z něhož pocházela i nejznámější šlechtična, která je s tímto hradem spojena.

Hraběnka Alžběta Báthoryová, která na hradě žila až do počátku 17. století, je vedle valašského knížete Vlada Draculy, spojovaného s nedalekou Transylvánií, jednou z vlivných šlechtických postav, k níž se váží nejrůznější krvavé až upírské legendy, přestože se však možná, jak se o ní říká, přímo nekoupala v panenské krvi, dopustila se údajně na svém hradě mnoha odpudivých skutků a krutého mučení, společně s několika svými pomocníky, kteří narozdíl od ní byli za své činy krutě usmrceni. Samotná hraběnka kvůli svému postavení trestu smrti ušla, dočkala se však doživotního uvěznění na svém hradě, které však trvalo pouhé čtyři roky, po nichž hraběnka nakonec zemřela.

 

Jejích obětí mělo být údajně až 2000, někteří historici se však domnívají, že Alžběta byla pouze obětí křivých obvinění a intrik svých politických nepřátel, kteří se chtěli zmocnit jejího majetku a tak ji obvinili z těchto krvavých činů. Mnozí lovci duchů a další noční návštěvníci hradu však hovoří o podivných jevech, tajemných mlžných postavách, které se v prostorách hradní zříceniny zjevují, a záhadném lidském pláči a sténání, jež se zde po nocích ozývá, především pak v podzemních prostorách, kde se mělo odehrávat mučení nevinných obětí. Jedná se snad o přízraky dívek, které na hradě přišly o život? Čtěte víc např. ZDE.

Zde se můžete podívat na několik dalších fotografií z hradu, na videu výše si můžete poslechnout poutavý výklad místní slečny průvodkyně. Celkově je Čachtický hrad velmi pěkné místo, jehož prohlídka vám vyjde minimálně na hodinku, během níž se dozvíte spoustu zajímavostí z historie hradu a jeho majitelů, na hradě se pravidelně pořádají i nejrůznější historické akce pro děti i dospělé. Určitě bych jeho návštěvu vřele doporučila. 😉