Magický atlas světa: Aokigahara

Vítejte u prvního příspěvku do našeho magického atlasu, v němž si každý týden představíme jedno tajemné, záhadné či strašidelné místo na naší planetě. A abychom symbolicky začali písmenkem A, podíváme se dnes na jedno z těch nejděsivějších, tedy japonský les Aokigahara, nacházející se na úbočí posvátné hory Fuji, který si však také pro svou ponurou pověst vysloužil přízvisko Les sebevrahů.

 

Podívejte se na krátký, velmi pěkně udělaný dokument o lese Aokigahara.

Les Aokigahara, také nazývaný jako Moře stromů pro své hustě sevřené zelené koruny, jejich souvislá plocha při pohledu seshora připomíná plochu jakési smaragdové mořské hladiny. Roste na severozápadní straně hory na ploše asi 30 čtverečních kilometrů na podkladu ze ztvrdlé lávy, která se sem dostala při poslední erupci Fuji v roce 864 n. l.

Tento les byl v japonské mytologii odjakživa spojován s přítomností duchů a démonů, je považován za jedno z míst, kde kdysi bylo praktikováno tzv. ubasute, což byl údajně starobylý zvyk, kdy v době hladu byli staří členové rodiny odváděni na opuštěná místa, aby zde pak sami zemřeli. Počet sebevražd v lese se začal zvyšovat poté, co byl v roce 1961 napsán román, jehož příběh se odehrává právě v Aokigahaře a vypráví o dvojicí milenců, kteří přicházejí na toto místo ukončit svůj život.

• některé ze zveřejněných statistických údajů: v roce 2002 bylo v lese nalezeno 78 těl, o rok později v roce 2003 to bylo 105; v roce 2010 zaznamenala policie více než 200 pokusů o sebevraždu, z nichž 54 bylo úspěšných - v roce 2011 se tyto údaje přestaly vydávat, aby se tak předešlo dalším sebevraždám

Od té doby dochází v lese každý rok k několika desítkám úmrtí, nejčastěji oběšením, z nichž pouze některá těla jsou v lese nalezena, přestože hlubiny lesa pravidelně prohledává speciální hlídka, která se snaží podobným incidentům v lese zabránit. Pomineme-li pochmurnou reputaci lesa jsou místní stromové porosty překrásným místem k návštěvě, na západní straně lesa se pak nachází několik ledových jeskyní, představujících oblíbenou turistickou destinaci.

Les je protkaný sérií turistických tras, zároveň však také mnoha značkami, která mají za cíl odradit návštěvníky od toho, aby se vydávali mimo vyznačené cesty, neboť se v hustém porostu stromů dá poměrně snadno ztratit. Ti, kteří přece jen chtějí navštívit divočejší části Aokigahary, často používají barevné pásky, které jim mají usnadnit návrat zpátky do civilizace. V každém případě se však opouštění stezek nedoporučuje, právě kvůli možnosti, že při své procházce narazíte někoho, kdo sem přišel ukončit svoje trápení.

Ti, co na tomto místě vlastní rukou zemřou, zde pak podle legend zůstávají, a stávají se z nich duchové, jež se v japonštině nazývají jako yurei, a mnozí z nich pak příchozím lidem škodí a nabádají je, aby si zde vzali život také a přidali se k nim. Návštěvníci prý v lese spatřují bledé postavy a slýchávají děsivé zvuky. Kvůli tomu se Aokigahara dostala do širokého povědomí veřejnosti a najdeme o ní zmínky v knihách, filmech i počítačových hrách.

DOPORUČUJEME: V roce 2015 napsal kanadsko-australský spisovatel Jeremy Bates o lese Aokigahara knihu, která je součástí jeho série Nejstrašidelnější místa světa, a vypráví příběh skupinky přátel, kteří se vydají do lesa Aokigahara a pokusí se zde přespat. Následně se však v lese ztratí a jak se snaží vymotat se z hustého porostu neprostupných stromů, zjišťují, že je z hlubin lesa pozorují zlovolné oči bytostí, které jim chtějí ublížit. Knihu si můžete zakoupit např. ZDE.