Magický atlas světa: Hora mrtvých

Magický Světoběžník vás vítá do nového roku a po dlouhé době je tu čas na další článek, tenhle rok se mi snad podaří psát je trochu pravidelněji. A protože se opět blíží výročí této mé oblíbené historické záhady, budeme se v tomto prvním článku tohoto roku věnovat záhadě Hory mrtvých.

O tomto tématu jsem už před nějakou dobou psala v rámci svého článku o hře Kholat, jež vyšla v roce 2015. Pojďme si nyní ke zmíněnému incidentu říci něco víc. Hora zvaná Cholat Sjachyl (čteno koulat sjakl), figurující v tomto příběhu, je součástí severního Uralského pohoří v tzv. Sverdlovské oblasti (pojmenované po názvu Sverdlovsk, což je dřívější název města Jekatěrinburg). Je vysoká něco přes 1096 metrů, její název pochází z jazyka místního domorodého kmene Mansiú, a překládá se jako Mrtvá hora, což odkazuje na nízké množství lovné zvěře v této oblasti. Pro děsivé a tragické události, které se zde v minulém století odehrály, se však tento název nesprávně překládá i jako Hora mrtvých.

Pro mansijské kmeny představovala Cholat Sjachyl i oblasti okolních hor vždycky silně duchovní místo, tato oblast si však získala povědomí veřejnosti až v roce 1959, kdy se zde odehrála událost, která je už přes 60 let středem zájmu mnoha vědců i záhadologů, kteří se marně snaží najít jednoznačnou odpověď na to, k čemu zde na počátku roku vlastně došlo.

Na konci ledna 1959 tehdy vyrazila z Jekatěrinburgu skupina deseti členů Uralského polytechnického institutu (dnes Uralská státní technická univerzita), která mířila na dlouhou výpravu na sever na horu Otorten, což je vrchol, jež se nachází jen několik kilometrů od místa, kde výprava nakonec skončila. Přestože se jednalo o trasu velice náročnou, nikdo si nedělal starosti, protože všichni členové výpravy byli velice zkušení horalové a měli za sebou již mnoho podobných výstupů. Vůdcem celé výpravy byl student Igor Djatlov, zbytek pak sestával ze skupiny šesti chlapců, dvou dívek, a staršího muže jménem Semjon (Alexandr) Zolotarjov, který se k výpravě přidal dodatečně až před jejím začátkem.

Jejich příběh jsme schopní až do jeho konce poměrně dobře zrekonstruovat díky zápiskům z deníků a také množství fotografií z přístrojů několika členů výpravy. Zpočátku probíhala výprava celkem klidně, studenti napřed cestovali vlakem do města Ivděl, na nákladním voze pak pokračovali dále na sever až do malé vesničky Vižaj, poslední obydlenou zastávkou před divočinou uralských hor. Zde jim jeden z místních pomohl převézt část nákladu na saních tažených koněm ještě kousek dále, až k opuštěné geologické osadě, kde se skupina na chvíli zastavila. Jeden z členů výpravy, Jurij Judin, se v tomto bodě musel od ostatních odpojit, protože se mu zhoršilo revma, kterým trpěl, a nemohl tak dále pokračovat. Vrátil se tedy zpátky do Vižaje a odtud dále domů a byl tak jediný, kdo z celé výpravy přežil.

 

Ostatních devět výletníků pak pokračovalo dále na svých lyžích. Putováním podél zamrzlých toků řek, jež jim ukazovaly cestu, se postupně dostali až k úpatí vysokých hor a připravovali se na výstup nahoru. 31. ledna se zastavili v údolí pod horou Cholat Sjachyl, kde nechali část svých zásob, a následující den, 1. února 1959, se vydali nahoru k průsmyku, který by je dovedl na druhou stranu hory, odkud mohli pokračovat dále na Otorten. Zde se však začalo postupně zhoršovat počasí, husté sněžení snižovalo viditelnost a zpomalovalo postup a tak nakonec bylo rozhodnuto přečkat noc, utábořit se na svahu hory, a pokračovat až dalšího dne ráno.

Té noci se však stalo něco, co způsobilo, že všech devět členů výpravy záhadně zemřelo. O několik týdnů později, když přešel termín, kdy se podle plánu měla výprava ohlásit, byly do hor vyslány pátrací týmy, ty však bohužel záhy zjistily, že žádná záchranná akce se konat již nebude. Jako první byl nalezen stan Djatlovovy výpravy, napůl zasypaný ve sněhu, a následně během několika následujících měsíců postupně našli těla všech členů, rozmístěných v různých vzdálenostech od tábora. Následovalo oficiální vyšetřování celé události, které ale do případu nevneslo příliš mnoho jasných odpovědí.

První záhadu, jež bylo třeba zodpovědět, přinesl samotný stan. Ten byl totiž nalezen roztržený a to zevnitř, jak bylo zjištěno během následného zkoumání. Ve stanu byly ponechány všechny osobní věci, jídlo i důležité vybavení. Těla studentů pak byla nelezena téměř neoblečená, někteří z ležících mrtvých pak měly na sobě více oblečení, které zřejmě ve snaze přežít odebrali již zemřelým kamarádům. Nebylo to však nic platné a všech devět turistů nalezlo na svahu hory svou smrt. Podle vyšetřování zemřela většina obětí na podchlazení, někteří z členů výpravy však měli na těle podivná zranění, která odpovídala působení nějaké drtivé vnější síly, jedné z dívek dokonce chyběly oči i jazyk. Příslušné orgány, které prováděly ohledání těl, však nebyly schopné odpovědět na otázku, co přesně takové poškození těl způsobilo.

Od té doby se vyrojilo obrovské množství různých, včetně mnoha konspiračních teorií o tom, co přesně se na Hoře mrtvých stalo. Podle rekonstrukce událostí se domníváme, že něco muselo studenty přimět, aby v rychlosti, bez toho, aby měli čas se jakkoli připravit, opustili vyhřáté útočiště svého stanu, a následně je pak čekala smrt na mrazu a zřejmě i nějaké další, ničivé události, které nedokázali přežít. Teorie o tom, co přesně to však bylo, se různí a pohybují se jak v oblasti přirozených, tak nadpřirozených příčin, nevylučujících ani působení jiných lidí, kteří z nějakého důvodu mohli chtít výpravě ublížit. 

Jejich úplný seznam by vydal na knihy, jako je např. ta, o které si můžete přečíst v již zmíněném článku, mezi ty nejoblíbenější však patří vlivy počasí, jako např. silný vítr či lavina, vlivy zvenčí jako útok jiných lidí či divokých zvířat, nebo možná jakési chemické či vojenské testy v této oblasti, ke kterým se skupina nešťastnou náhodou připletla. V neposlední řadě sem pak patří i UFO či útok sněžného muže. V nedávné době bylo provedeno v Rusku nové vyšetřování, které za oficiální příčinu tragédie označilo lavinu. Třebaže však pro tuto i ostatní teorie hovoří některé důkazy a jiné jim zase naopak odporují, ve skutečnosti neexistuje žádná, která by mohla spolehlivě vysvětlit všechny skutečnosti, které s případem souvisejí. Dle mého názoru je tedy odpověď nepochybně ukryta v kombinaci vícero z těchto navržených řešení.

Horský průsmyk, kde se celá událost odehrála, se dnes podle velitele výpravy nazývá Djatlovův průsmyk, a nachází se zde skála, kde byla po smrti studentů umístěna pamětní deska. Nevysvětlitelnost této záhady způsobila, že se stala velice populární a dodnes podněcuje fantazii mnoha lidí. Podle mansijských legend byla oblast okolo hory Cholat Sjachyl vždy pro návštěvníky nevlídnou oblastí a byla sídlem mnoha duchů, kteří se k nezvaným návštěvníkům nestavěli velmi přívětivě. Mezi ně patří i legenda o tzv. Zlaté babě, která má v této oblasti působit, a která bývá pro zajímavost spojována se silnými větry, které vanou na úbočích místních hor. Podle legend už zde kdysi údajně mělo zemřít devět mansijských lovců a místní lidé se těmto nehostinným kopcům spíše vyhýbají.

Pokud vás tato událost opravdu zajímá a chtěli byste si přečíst něco dalšího, můžete navštívit tyto oficiální stránky, které jsou psány v angličtině, a najdete zde obrovské množství obsahu zabývajícího se Djatlovovou výpravou. Já bych vám dnes chtěla na konci článku doporučit zajímavý ruský seriál Zkáza Ďatlovovy výpravy (Pěreval Ďatlova) z roku 2020. V tomto případě se nejedná o žádný dokument, ale o velmi pěkně zpracovanou, fiktivní rekonstrukci událostí, tak jak si je scénáristé představovali. V průběhu osmi epizod, jež nám mimo jiné představí i mnoho různých teorií proč mohli studenti zemřít, se nám střídají dvě příběhové linie, jednak černobíle natočený průběh samotné výpravy od jejího počátku až do samotného tragického konce, kde můžeme sledovat vztahy a také konflikty mezi jednotlivými členy výpravy, a jednak následné vyšetřování, v němž se nám představuje fiktivní vyšetřovatel KGB Oleg, který se vedle snahy objasnit děsivou tragédii musí potýkat i se svým vlastním životem a minulostí. Celkově byl pro mě tento seriál velice příjemným překvapením. Jednotlivé díly si můžete stáhnout ZDE pod názvem Dead Mountain - The Dyatlov Pass Incident, společně s českými titulkami.