Vítejte na blogu Magický Světoběžník, zabývajícím se vším tajemným, záhadným a strašidelným, především pak tajemnými, záhadnými a strašidelnými místy naší planety. :) Najdete
zde nejrůznější obsah od článků a reportáží z mých vlastních výletů až po recenze na knihy, filmy a počítačové hry. Doufám, že se vám tu bude líbit a budete se sem často vracet. :)
Je tady další díl magického atlasu, který opět začínáme pěknou písničkou a v dnešní epizodě se spolu podíváme na jednu z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších z tzv. megalitických staveb, jaké můžeme na naší planetě najít. Co jsou to megalitické stavby? Tzv. megality jsou stavby, budované převážně v pravěkém období, jež se vyznačují především svou monumentální velikostí a kamennými, většinou značně velkými bloky, jež byly použity jako stavební materiál. Najdeme je v podstatě po celém světě, především však na území Francie a Velké Británie, které jsou těmito záhadnými kamennými památkami proslulé.
Nejzámějším megalitem na světě je nepochybně Stonenehenge, existuje však mnoho dalších, mezi něž patří i irská mohyla Newgrange, o níž si budeme povídat dnes.
Newgrange byla zbudována kolem roku 3200 př. n. l., je tedy asi o tisíc let starší než počátek budování Stonehenge a asi 600 let starší než egyptské pyramidy. Nachází se na východě Irska, nedaleko řeky Boyne, a společně s několika dalšími mohylami a několika menhiry tvoří neolitickou oblast zvanou Brú na Bóinne, jež se v roce 1993 stala součástí světového dědictví UNESCO.
Komplex Newgrange tvoří velkolepá mohyla, široká v průměru 80 metrů a vysoká 13 metrů. Ve spodní části je obložena velkými opěrnými kameny a podezdívkou z bílo-šedého kamene, její vršek je pak porostlý zelenající se trávou. Tak přitom nevypadala vždycky, po dlouhou dobu byla tato krásná stavba skrytá pod terénem, až byla náhodou objevena v 17. století, a pak čekala až do poloviny 20. století, než na ní začaly archeologické práce a postupně byla odkryta celá.
Hrobku samotnou pak původně obklopoval kruh menhirů, tzv. stojících kamenů, z těch však už dnes zbylo jen několik roztroušeně stojících okolo ní. Před jejím vchodem pak najdete ležící kámen krásně zdobený spirálovitými rytinami. Třebaže si nejsme ještě zcela jisti, jaké všechny účely tato stavba plnila, byla nepochybně využívána k pohřbívání, přičemž v ní byli ukládání k odpočinku významní členové zdejší komunity. Při vstupu do ní se ocitnete v ústí asi dvacetimetrové chodby, která se na konci rozevírá ve tři malé pohřební komory, v nichž byly nalezeny kosterní pozůstatky i mnohé pohřební artefakty.
Co je ale na Newgrange oproti jiným mohylám zvláštní je to, že společně se Stonehenge patří k několika světovým stavbám, jež jsou svou stavbou orientovány podle slunce. Několik dní za rok, kolem zimního slunovratu, tak můžete na Newgrange sledovat zvláštní úkaz, kdy v ranních hodinách, kolem 9 hodiny, projdou paprsky vycházejícího slunce malým okýnkem nad vchodem do mohyly a osvítí celou vnitřní chodbu až do její zadní části tenkým pruhem zářícího světla.
Podobně jako na Stonehenge, kde o zimním slunovratu můžete zažít podobný zážitek, i sem se na tuto podívanou sjíždí velké množství lidí.
Newgrange tak možná, kromě své funkce pohřební komory, sloužila i k náboženským účelům a probíhaly v ní tak nejrůznější obřady a rituály, podle jedné teorie je jí přisuzována spojitost s irským bohem Dagdou, nejdůležitějším z keltských bohů, kterému je často přisuzována i vláda nad sluncem. Jiná možnost je ta, že podobně jako v případě Stonehenge sloužila velká mohyla jako jakýsi astronomický kalendář.
Žádné komentáře:
Okomentovat