Co jsme se s rodiči přestěhovali hned vedle, nesmírně mě fascinovala skutečnost, že žijeme sotva pár kilometrů od lidického památníku. Pro mě toto místo představuje příjemnou lokalitu na procházku se psem, ostatně sem často chodíme, a zároveň se jedná o klidné místo k rozjímání o životě a smrti.
Nedaleko Lidic se ale, na opačné straně než bydlíme my, nachází i jiné, tentokrát z archeologického hlediska zajímavé místo, které má zároveň i jistý význam pro české záhadology. To místo se nazývá Makotřaský čtverec a nachází se poblíž vesnice Makotřasy, která leží na místě, kde se silnice z Kladna napojuje na dálnici do Prahy. Právě tato dálnice (konkrétně dálnice D7, dříve nazývána jako R7) je významná pro naše vyprávění.
Začínala se stavět v roce 1961 a právě zde, na místě, kde se dnes nacházejí rozsáhlá pole, byla při její výstavbě objevena unikátní lokalita pocházející z období eneolitu, v tomto případě zhruba z doby 4000 př.n.l. Na území několika desítek hektarů zde bylo odkryto lidské sídliště, jehož hlavní část tvořil zvláštní, téměř čtvercový prostor o rozměrech zhruba 300 x 300 metrů, obehnaný dřevěnou hradbou a čtyři metry širokým příkopem. Mimo tento čtvercový areál pak byly nalezeny pozůstatky obytných budov a také další, půlkruhový příkop, jež zřejmě chránil ohrady s dobytkem, které se nacházely v prostoru za ním.
Na místě už dnes nic skutečně nenajdete, přesto si zde však za pěkného počasí můžete udělat hezkou procházku. Začít přitom můžete v samotných Makotřasech u místní autobusové zastávky, kde si můžete přečíst informační tabuli s mnoha informacemi a obrázky z historie obce. K samotnému čtverci je to pak z centra obce několik minut cesty a pokud přicházíte tím směrem, poslouží vám jako záchytný bod bývalá přípojka na dálnici, nedaleko od níž se nachází jeden z rohů velkého čtverce, který dálnice protíná přímo napříč.
Makotřaský čtverec se podle místních nálezů řadí k tzv. kultuře nálevkovitých pohárů, pro níž jsou typické zvláštní tvary vytvářených keramických nádob. O této i jiných kulturách, jež patří k historii Kladenska se můžete něco dozvědět např. při návštěvě kladenského Sládečkova muzea, kde si můžete prohlédnout i některé z exemplářů zmíněné keramiky. K této kultuře také počítáme první zpracování kovů na našem území a bylo to právě území Makotřaského čtverce, kde byly nalezeny nejstarší doklady o této činnosti, neboť zde byly nalezeny pozůstatky pecí určených ke zpracování mědi.
Makotřaský čtverec je však unikátní místo z i mnoha jiných důvodů, především pak tím, jaký byl vlastně jeho účel. Jednalo se totiž zřejmě, spíše než o obytný prostor, o jakousi svatyni, kde se odehrávaly tehdejší náboženské rituály a pravděpodobně také o objekt s astronomickým významem, jak naznačuje množství linií, na nichž je možné pozorovat nejrůznější astronomické úkazy (prohlédněte si mapku nalevo). Podporovat to může i skutečnost, že z místa, kde se Makotřaský čtverec nachází, je také možno za vhodného počasí pozorovat špičku vrchu Říp, což byl pro tehdejší obyvatele v krajině velice významný orientační bod, a je též významnou součástí pravěké astronomie na našem území.
Z hlediska záhadologie je pak toto místo významné hlavně díky tajemné, konkrétně negativní energii, která se má v tomto prostoru projevovat a kvůli níž se na tomto místě údajně často stávají dopravní nehody (řidiči zde mají pociťovat různé obtíže od bolestí hlavy až po výpadky pozornosti). Tato energie možná souvisí už jenom s tím, že středem čtverce a v něm obsažené svatyni postavili dálnici a narušili tak harmonii celého prostoru. Uvnitř čtverce však zároveň bylo nalezeno mnoho pohřebních jam s těly pohřbených obyvatel. Mnohé z nich se přitom nacházely ve zvláštních skrčených polohách na boku s mnoha pohřebními dary, což byla tradice kultury, která zde žila, ale byly zde nalezeny i mnohé kostry, jejichž majitelé podle všeho zemřeli velice násilnou smrtí a byli do hrobu vloženi s přelámanými kostmi či useknutými hlavami. Někteří badatelé uvažují o tom, zda se na tomto místě neprováděly jakési krvavé oběti, či zda se místní komunita nestala obětí násilného přepadu a energie tohoto místa tak není způsobena právě jeho krvavou historií.
S tím souvisí i zajímavá myšlenka, kterou jsem slyšela v souvislosti Makotřas a právě sousedních Lidic. Vypálení Lidic je nepochybně nesmírně tragickou událostí, kterou si dodnes připomínáme, je však zajímavou otázkou, zda se skutečně jednalo o pouhou snahu o potrestání místních obyvatel, či zda za celou záležitostí nebylo něco víc. Jak se můžete dočíst např. v knížce Prokletá místa Čech a Moravy od autorky Veroniky Rubínkové, někteří záhadologové přisuzují události v Lidicích právě jakýmsi rituálům souvisejících s makotřaskou svatyní. Není žádným tajemstvím, že se Hitler a nacisté velmi zajímali o okultismus a zajímalo je vše nadpřirozené, co by jim nějakým způsobem mohlo pomoci k získání větší moci. Někteří záhadologové tak vyslovili otázku, zda vyvraždění Lidic nebylo jakousi rozsáhlou lidskou obětí, která měla okupujícím nacistům zajistit další válečná vítězství. Přestože se tedy na místě už žádné pozůstatky bývalého sídliště nenacházejí, stíny jeho minulosti stále ještě leží na okolním kraji a připomínají nám tehdejší, možná velice temné události.
Žádné komentáře:
Okomentovat