Magický atlas světa: Ostrov Poveglia

Dnes spolu opět navštívíme jedno z míst, které proslulo jako jedno z nejstrašidelnějších na světě a dodnes představuje oblast, kam se lidé zdráhají vstoupit. Takovým místem je Poveglia (čti povélia), ostrov, který se nachází na dohled od malebného a turisty oblíbeného italského města Benátky. Ti přitom vůbec netuší, že jen pár kilometrů od nich se na moři nachází malý kousek země, který představuje kapitolu z temnější benátské historie.

Svou historii začala Poveglia jako obydlený ostrov, místní populace se začala rozrůstat v 9. století a lidem se zde dařilo až do roku 1379, kdy na Benátky zaútočila janovská flotila a lidé byli z ostrova evakuováni do bezpečí. Od té doby na ostrově nikdo nežil a nějakou dobu o něj nebyl zájem, s příchodem morových epidemií, jež se během historie několikrát opakovaly, však ostrov získal novou funkci jako tzv. lazaretto, místo, kde byli lidé udržováni v karanténě, aby neohrozili obyvatele města. 

V 18. století se Poveglia stala jakousi záchytnou stanicí, sloužící k prověřování všech lodí, jejich nákladu a lidí, kteří měli zájem vstoupit do benátské laguny. Když pak v roce 1793 byli na dvou lodích opět nalezeni lidé nakažené morem, byly tyto lodě zadrženy na ostrově, a Poveglia se tak znovu vrátila ke svému starému úkolu, a sloužila jako útočiště lidem nakaženým morem, ale i jinými nemocemi, jako např. cholerou nebo žlutou zimnicí.

Mnozí lidé na tomto ostrově nakonec zemřeli, jejich těla pak byla spalována společně s ostatními a jejich ostatky byly zakopány do země. Podle pověstí na ostrově zemřely tisíce lidí a jejich popel a zbytky kostí tak tvoří většinu zdejší půdy, nemluvě o jejich duších, kteří mají stále na ostrově strašit. Z tohoto důvodu je Poveglia terčem zájmu mnoha paranormálních vyšetřovatelů. Celou věc přitom ještě podporuje skutečnost, že na ostrově byla později, v roce 1922, postavena psychiatrická léčebna, která však fungovala pouze do roku 1968, kdy byla uzavřena. Podle dalších pověstí prý pacienti vídávali přízraky místních neklidných duší a nakonec i sám ředitel sanatoria, který se ve strachu z nich nakonec zabil skokem z věže.

Od té doby ostrov neměl žádné další využití, za poslední roku proběhlo několik pokusů o znovuoživení ostrova, zatím však k realizaci žádného projektu nedošlo a tak je ostrov stále opuštěný a budovy na něm chátrají. Nejvýraznější z nich je věž zvonice, původně patřící ke kostelu San Vitale, jež byl zbourán na Napoleonův rozkaz v roce 1805 a jeho věž byla dále využívána jako maják. Ostrov se skládá ze tří částí, dvě největší jsou spojeny mostem, třetí, zvláštní útvar ve tvaru osmiúhelníku, který není s ostatními spojený, je pozůstatek po jedné z pěti obranných pevností, které zde byly postaveny v 17. století, aby chránily vstup do laguny.

Další zajímavé informace si můžete v angličtině přečíst v TOMTO článku. 😊 A tady pak máte pěkné video od skupiny urbex.cz, která se na ostrov sama vydala a natočila tam následující záběry: